Diskriminace, zejména ta z důvodu pohlaví, může být často na první pohled zřejmá. Jindy se může skrývat ve zdánlivě nevinné věci, jakou je třeba změna rozvrhu pracovní doby. O případu, kdy se zaměstnavatel mstil zaměstnanci změnou původního způsobu rozvrhování pracovní doby, rozhodoval Nejvyšší soud ve svém judikátu sp.zn. 21 Cdo 1180/2022.
Závěr Nejvyššího soudu zní konkrétně takto: "postihne-li zaměstnavatel změnou rozvrhování pracovní doby zaměstnance za to, že se domáhal svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, má zaměstnanec právo domáhat se u soudu toho, aby následky takového zásahu byly odstraněny také tím, že zaměstnavateli bude uložena povinnost rozvrhovat pracovní dobu způsobem, jakým tak činil před tímto nedovoleným postihem zaměstnance."